Balíček

Balíček.

Jednou z rána pošta volá:
"máte tady balík,hola!
Tenhle balík bez donášky,
vyzvedněte u přepážky."

"Dobře, dobře", říkám v kvapu
a už k poště pěsky šlapu.
Paní, co tam za sklem sedí
vědouce hned na mne hledí.

Zuby na mne vycení
dobírku mi nacení.
" Sto čtyřicet korun, dvacet,
zbytek není třeba vracet."

S balíkem hned za roh zahnu
s tím vším v ruce domů táhnu.
Sousedka tu se psem šlape:
"Dobrý den, no co to máte?"

"Já sám nevím," ťapu listím
"Rozbalím to, pak to zjistím."
Adresu čtu ve výtahu:
"...odesílatel je mimo Prahu..."

V obýváku balík složím,
říkám si:" tak co s tím zbožím?"
"Rozbal to už, buď tý lásky,"
stříhám motouz, papír, pásky.

Otvírám ten balíček a...
kouká na mne Kubíček.
Dva kly, chobot, uši sloní..
"..a jó", se mi hlavou honí.
To je přeci Kubíček,
náš plyšový mazlíček.