Vetřelec
Vetřelec
Vetřel se mi do srdíčka,
jeden hezký mládenec.
Právě teď mi hladí líčka,
bude skvělý milenec.
Rychle končí všechno krásné,
snad se chlapec nebojí.
Jeho zápal náhle hasne,
možná problém s výzbrojí.
Byla to jen malá chvíle,
přemůžeme váhání.
Ku pomoci mám se čile,
neodmítne vyzvání.
Vetřel se mi do srdíčka,
vetřel se mi do duše.
Zacvičila jsem mladíčka,
jako pravá Venuše.
jeden hezký mládenec.
Právě teď mi hladí líčka,
bude skvělý milenec.
Rychle končí všechno krásné,
snad se chlapec nebojí.
Jeho zápal náhle hasne,
možná problém s výzbrojí.
Byla to jen malá chvíle,
přemůžeme váhání.
Ku pomoci mám se čile,
neodmítne vyzvání.
Vetřel se mi do srdíčka,
vetřel se mi do duše.
Zacvičila jsem mladíčka,
jako pravá Venuše.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskKomentáře
Zpočátku jsem se až lekl, kam se to ve své orientaci ubíráš, ale konec vše vysvětlil: To pouze básník navlékl si Venušino roucho a své duši jej na chvíli propůjčil...
30.11.2009 23:37:00 | Špáďa