Potkal já jsem kurtizánu
z hotelu když vyšla k ránu
vrátný za ní zavřel bránu
Sama nyní bude v loži
pod polštář si prachy vloží
večer další vysouloží
Zármutkem se muži moří
její kráse vždy se koří
srdce všem pak vášní hoří
Svůdné sítě zatahuje
z lásky si jen utahuje
pro ni přece nemiluje
Drahé šaty, denně hýří
nikdy se vám nezapýří
mládí letí jako chmýří
Po letech jí potkám znova
jenom špína, sprostá slova
tulačka je bez domova
Krutý život. Měla si schovat penízky do budoucna. Koneckonců, tahle živnost je výnosná.
09.08.2010 12:05:00 | Rikitan
A některé chtět být něchtějí, jiné jen na půl, ostatní skutečně ano... kdo ví...
15.03.2010 08:45:00 | NikitaNikaT.
Život je největší děvka - vyje*e s každým...
13.03.2010 21:50:00 | Chancer
Zprvu se báseňka tvářila jen jako další odlehčená veršovánka STvořená Tvým nezmírajícím psaveckým tlakem, ale za ten silný závěr nelze jinak než tuplák!
13.03.2010 17:51:00 | Špáďa
Kdyby si platila důchodové pojištění jako já celý život! K..., vlastně já mám taky h....! A důchod mi zruší, než se ho dožiju.
ST!
13.03.2010 17:31:00 | Zasr. romantik
smutná ale pravdivá ST! tak to někdy chodí.
13.03.2010 10:39:00 | xoxoxo
je to smutné ale je to život..každý strůjcem svého štěstí..ST!
13.03.2010 05:48:00 | Acham