Být
Být
Anotace: Při pohledu na večerní oblohu... jeden verš a pak i zbytek...
Jako list zmítaný v bouři,
padám, stoupám, vznáším se.
Jako vítr svištící krajinou,
volám, bořím, ženu se.
Jako slunce putující po nebi,
chodím, svítím, zapadám.
Jako stéblo trávy, jedno z mnoha,
přesto žádnému se nepodobám.
Jako hvězda vyšlá za noci,
zářím, i tmou jsem pohlcená.
Jako myšlenka rodící se v hlavě,
v mlze a přesto také zřetelná.
Jako rána daná bičem,
krutá, do masa se zarývám.
Jako slovo v zlosti pronesené,
bez rozmyslu vše jen ničím.
Jako vichřice zemí hnaná,
bez srdce a citů, sobecká.
Jako stroj z částí složený,
necítím, nemyslím a nevnímám.
Býti listem, chci dopadnout…
do něčích dlaní.
Býti větrem, chci útočiště…
místo, kam patřím.
Býti sluncem, hřát chci…
ne sobě ale světu.
Býti stéblem trávy…
ze všech klenotů chci rosu.
Býti hvězdou, zářit chci…
jen do noci poutníkům.
Býti myšlenkou v hlavě…
útěchu i sílu kéž poskytnu.
Ale…
rány bičem…
nesnažit se dávat.
Hrubá slova…
do nicoty pohřbívat.
Z vichřice…
na vánek měnit se.
Místo stroje…
bytostí stát se.
A třeba…
býti vírou, růst…
posilovat duše.
Býti láskou, měnit…
srdce dvě v jediné.
Býti nadějí, navždy…
žít nesmrtelně.
Komentáře (15)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Cítila jsem se úplně stejně, když mi bylo dvacet. Teprve dnes po letech si dávám víc záležet také na formě. Báseň musí něco sdělovat, a ta forma - na té se dá pracovat neustále. Pozdravuje koloušek.
27.06.2013 21:42:17 | koloušek
Děkuji za přečtení, no formy mi nikdy moc nešly, spíše mi šlo o obsah, ale uvidíme, třeba se v tom ještě zlepším :) Díky za zastavení
27.06.2013 22:18:09 | Anne Leyyd
Vším čim jsem byl byl jsem rád a byl jsem pro lidi jen ... pěkně jsi to napsala ...
28.07.2011 14:48:00 | kasparoza
No nejsi Ty čarovná víla,jsi vším,žiješ,utíkáš,.
Pěkně jsi se v té básni vyválela :-)
12.05.2011 20:36:00 | Danger
Verunko! S jakou prostotou, láskou a pokorou měníš led ve vodu živou, jež není kaluží pro několik málo, ale oceánem pro všechny. Věřím že všechny Tvé verše nejsou "prázdným" papírem jenž někde visí a čeká kdo si ho přečte, ale srdcem které těmito slovy tepe a nechce nechat chladným nikoho kdo se Tě dotkne! Děkuji Ti za Tvůj dotek. -Jako je oceán bez sebemenší kapky kaluží, tak je i tato báseň pustou, bez záře Slunce-
12.02.2011 09:25:00 | losscar