Jarní poezie
Jarní poezie
s ženou se teď vadím,
byt prý už je na řadě,
marně vám ji hladím.
Ty jsi poklad, ženuško,
díky za tu štětku,
já ti říkám beruško,
ty jen vrčíš dědku.
Hned si barvy vybrala,
nebylo vám zbytí,
na protesty nedbala,
nesnadné mám žití.
Tak jsem tedy maloval,
však mám praxe dosti,
po tichu si stěžoval,
že mě bolí kosti.
Když je práce hotová,
žena jenom září.
nářadí pak uschová,
zas se mile tváří.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
ženy barvám rozumí
muži na ně letí
sosák skládá rozumy
křídlům zavoněti...
19.04.2011 10:13:00 | šuměnka
Jen ten název mi nějak nesedí...
Aha, ona je to ironie a sranda, tak to jo!... Beru.
18.04.2011 00:34:00 | Špáďa
No jo, zase jaro..já si říkal, co se u nás ještě zapomnělo..dát byt do richtigu, tak směle do toho :-)
17.04.2011 23:19:00 | Chancer
A po práci oddychni si
tak to přece patří,
potom svojí ženušce
ještě něco natři...
17.04.2011 23:03:00 | Květka Š.
Bacha na štětky! Přečti si:
http://www.leones.wz.cz/foto/vystava_140505/index_stetky.html
Dvojtip a opatrně se štětkou! :o))
17.04.2011 22:35:00 | Zasr. romantik
...
Občas třeba "hejbnout kotem",
žena bude milá "potem".
...
/výkladový slovník :-)
"hejbnout kotem" = pospíšit si, přeneseně taky "pustit se do díla", "potem = potom" :-/
17.04.2011 22:24:00 | Bambulka