Kolik ještě dní

Kolik nocí-kolik dní,

tolik dnů...tolik žen,

kolik dnů jen přejít musí,

tolik snů a věrných vyznání.

Kolik klamu-tolik zla,

tolik žalu-kolik zmaru.

A v nich světlo...klamu,

světlo všedních dní,

jak jen se láme den za dnem,

než přijde ten poslední.

Tolik chmur...tolik lásky,

tolik smutných úsměvů.

Kolik pohrdání-kolik myšlenek,

tolik na všední chmury...tolik slz.

Jak prohlásit ničemného spravedlivým!?

Jak nazvat faleš..pravdou!?

Jak můžeš člověče...jak můžeš!

S touláním po stránkách,

s chováním dobrým ze srdce,

a stále jen klam ničemných a slzy... .

Pane můj co bezpráví!?přihlížíš... .

Jak zahnat chmury při pohledu na kůl?!,

s nímž jsi spojen...spojován!?

Pozvedneš ztrápeného z jámy?

Pozvedneš chudého z prachu?

Pozvedneš prostého ku slávě světla?

Jeden doufá že snad...,

druhý se posmívá a tupě hlučí,

třetí stojí strachy opodál... .

A ty krásná paní má či cizí..kde si ty?!

A co chmury mé?...kolik jich jen ve mě přebývá!?!

Přesto křičí srdce radostí mé,

že důvod věřit ve mě přebývá... .

Chmury a domýšlet věci jež trvají,

trápení a slzy jež trvají.

Věřit v co ty blázne!?..zoufalství... .

Jak jen lituješ slibu jenž jsi dal...,

jak jen žít den za dnem??!...stále v slzách dál!

Uprostřed davů ničemných,

uprostřed přátel falešných... .

Uprostřed...válek drtících... .

Uprostřed toho všeho..uchovat čisté srdce věřící,

a snů plný jsi v každém střevíci... .

Kolik jen nocí kolik jen dní............než přejde lásko bezpráví...................dýchat musím........ .