Hvězda
Prosím přestaň, zapomeň.
Nevpíjej se do mého těla,
kdybych snad zahořet chtěla,
najdu si svou pochodeň.
Tak už přestaň, neslyšíš?
Tvé oči se do mě noří
a cosi v nás opět hoří.
Konec můj zas o krok uspíšíš.
Nemluv! Nač se stále ptát,
kdy přebolí to asi?
Nejsem tvým Andělem spásy,
rozhřešení nemohu ti dát.
Tak mlč už! Pro slova já slabost mám.
Tvá hvězda příliš jasně plane,
to žádná druhá nezastane.
Spasit se musí každý sám.
*******
Smutná a emotivní. Ale ten archanděl se ti trochu podobá :)
21.08.2012 21:41:09 | Hesiona-Essylt
děkuji :)
"Pan řezbář" tam měl úžasné kousky... pod jeho rukama to "dýchalo" :))
22.08.2012 08:08:20 | Radhuza
tak tá je krásna! tak naliehavá... a že pre slová máš slabosť, to je vidieť :-) ja tiež! aj pre tie tvoje:-)
09.03.2012 19:57:58 | gallatea
děkuji... dušičky nám rezonují podobně a skrze slova, se to snažíme zachytit...přesto slova leckdy "nedosáhnou"
09.03.2012 20:06:52 | Radhuza
moc hezká, za ST. Spasit se musí každý sám, nebo ho spasí třeba tvé básně:-)
09.03.2012 17:48:53 | kočkopes