Pracovní panic

Ve třídě za stolem snídá,
odrostlé parchanty hlídá.
Ve třídě za stolem svačí,
z publika žáci se mračí.
Kdo je tím třídním, co hledí
na žáky, že jsou tak bledí?
- chlapeček, moudra jim dává:
"Tady Vás nečeká sláva."
 
A kdo jsou žáci, co civí,
žáci, jež učivem živí?
- lidé snad o sto let starší,
chlapeček řve na ně: "Další!"
Takhle je k tabuli volá,
ptá se jich: "Na co je škola?"
Každý se po jednom střídá,
pak vrže po desce křída:
 
- psáno na tabuli -
Škola tě naučí všemu,
ať můžeš čeliti zlému,
co venku na tebe čeká,
jako pes za plotem štěká.
Dokážeš předejít chybám,
možná i mluviti k rybám,
jako pták volný se cejtíš,
jako pták do nebe vzletíš.
- psáno na tabuli -
 
"Kéž by to bylo tak, žáci,
hledá-li někdo z vás práci,
vzorečky? dějepis? - na nic,
teď je z vás pracovní panic.
Jelikož nemáte praxi,
můžete leda tak, jaksi
zapařit s kámoši, spolu,
oslavit, že máte školu."