Anotace: Píši básně dva měsíce, jsem začátečník a konečně jsem našel odvahu něco sem dát. Báseň by měla pojednávat o odhodlání a o tom že člověk nemá vše rychle vzdát.
Jak slunce a měsíc,
Se nikdy na obloze nesejdou.
Tak myšlenka se většinou na přímo
v činech neobjeví.
Stejně jak oheň s ledem si nikdy
rukou třást nebudou,
tak se někteří lidi nesnesou.
Někteří toho zase hodně společného mají,
proč však jen to špatné vyhledávají.
Na to co nás spojuje hledět by jsme měli
a né jen předsudků plnou hlavu mít.
Kroky pevné jisté měj,
vstříc svému štěstí spěj,
nezdary vzadu zanechávej.
Kdo nic neztratí, nic nezíská,
obětuj a dostaneš!
Nezdarů se neboj,
jasnou mysl si uchovej,
duši pro všechny otevřenou
a na paměť měj.
Tak jak se slunce každý den ztrácí,
na druhé straně vyjde zas!
První sloka - skvělá. druhá - skvělá. Třetí - s tou nesouhlasím. Čtvrtá - nejspíš lidi podpoří a pátá je rekapitulace všeho co už je notoricky známé.
23.03.2012 21:27:15 | Aaliyan
Velmi moudrá a vyzrálá. Na malé drobnůstky dokonalá :-)
22.03.2012 19:50:19 | zaba.zuzla
Děkuji, spadá to do těch deseti procent které se mi povedly, musím víc číst časem to bude snad lepší.
22.03.2012 20:09:17 | Delven