Možná tak příští toulání.....

Polední slunce do tváří pálí
vím,že jsme se tomu smáli
z myšlenek v žáru v srdci
z dáli vrací se ptáci
to ticho je jako vteřina
prázdná...i jediná
odchází ticho..a potom se leká
to krajina plyne jak modrá řeka
ptá se na člověka?
vcházíme do nádraží
vcházíme do stínu co stráží
posledních ztěžka jdoucích nohou
z myšlenek co zůstanou
z té soboty co odplavou
možná jak příští hledání
možná tak příští toulání.