Andělem bez křídel

Chtěl jsem být andělem,

cítil křídla na zádech.

Chtěl jsem létat,

ke slunci a ještě výš,

ale kdo chce výš,

padá zpět a dál níž...

Kdo křídla má,

létat by měl,

kroužit po dešti

tančit s mraky

a barevnou duhou

putující modrou oblouhou

nekonečně dlouhou.

Ale když přijde náhle déšť,

křídla zmoknou a uvadnou.
Křídla jsou těžké,letat nelze.

Je andělem kdo létat nemůže?

Snad...,ale já andělem nebyl,

však chtěl jsem jím být,

možná jen jak anděl žít.

nakonec přišla tvrdá pravda.
Křídla nikde nebyly,

jen přeludy, prázdné myšlenky

létání ve snech...

A pak zjištění ve chvílích ticha...
Kdo andělem chtěl být,

mlčí a nahlas už jen dýchá.