Anděl

Seděla jsem na lavičce, koukala se do nebe
cítila jsem něco, něco kolem sebe
Nejdříve jen větřík který pomalu sílil
poté jen mlhu jako by ji někdo vylil
Nevěděla jsem co bude dál..
Jestli se mám bát, jestli mám křičet
jestli se mám smát a štěstím brečet...

Byla to osoba, která se pomalu ke mě přiblížila
hladila mě a já jsem brečela
Byl to anděl, který mě vyslechl
jen mě pohladil a vydechl

Seděla jsem a plakala povídala hodiny
nic si neříkala a jen naslouchala, zlepšilas mi dny
Řekla jsem ti vše, vše co nikdo nevěděl
řekla jsem to, co bylo těžké
hodiny plynuli byla jsem štastná
jako by jen ty vzpomínky byli tak křehké

Tolik lásky a přátelství od tebe mám a proto na ty naše chvíle nezapomínám!