Já

Nevíš pořádně nic o mně,

a to teď, v této době,

je velmi důležité pro mě.

Jsem na dně, i když to tak nevypadá.

Jsem člověk, co dolů hlavou padá.

Bojím se dalších dní,

říkám si, co skrývá se v ní.

Bojím se, že nebudu už dál moci,

můžeš mi pomoci?

Nevím jak dál jít,

šlapat si cestu sama, nebo jít v šlépějích?

Cestou musím pít,

nohama bořím se, kolem je sníh.

Nesmím se otáčet, musím jít dál,

doteď si můj život se mnou jen hrál.

Světu připadám veselá,

 avšak já cítím se jinak.

V srdci mém jsem zmatená.