Ty nejkrásnější vzpomínky

Vždy v hlavě tvé zůstane,
jednou tě z ničeho nic přepadne.
Chvíli tě u tvého srdíčka hřeje,
bezstarostný život ti přeje.

Teď, když víš jak krásné to je,
udržuj ji v paměti, ať mile se ti tvář usměje.
Ten pocit, že nejsi sám,
je to nejlepší, co znám.

A i když s tebou život zametl,
porazil tě na kolena a mezi prsty přelétl.
Ten pocit, že nejsi sám,
je to nejlepší, co znám.

Žij, jako nikdy předtím,
jako když jsou hrátky v obdobím zimním.
Dělej, to co na srdci máš,
ať lidem jen krásné věci dáš.

Usměj se nad krutým osudem,
vždyť jsme to my, co tady zbydem.
Jsme jen lidé, co chyb se dopustili,
snad nám andělíčci odpustili.

Světlo bílé a zářivé chtěla bych v srdci mít,
být chvilku naivní a nejen v noci snít.
Přesto však budu stejná realistka,
co život složila a byla z něj kostka.

Teď už nečekej na zázrak,
teď buď ty ten vzácný a světelný mrak.