~Sametová

***-***
Večer jak z hedvábí
anebo ze sametu
vezmu si knížku pohádek
a s princem od vedle
pak tančím na parketu
nechce se mi jít nazpátek.

Pak spolu sedíme
na zemi v kožešině
v tom starém krbu oheň hřál
a muškát na okně
se svými červenými květy
na nás tak mile pousmál.

Vytáhnu pudřenku po babičce
pudřenku starou,z perleti,
do pudru jemně fouknu
a ten až k oknu doletí.
Na květy muškátu
dosedal
ten jemný prášek z pudřenky
a muškát kvete dál.

Já zavírám knihu pohádek
u krbu sedím sama
praskáním ohně kolíbaná.
S pudřenkou z perleti
s tím princem na parketu
co nebyl a není
a čas tak letí...
Jak je ti?

***-***