vyrazit

vyrazit,
někam
jestli pátek dá rozhřešení na tíhu měsíců,
které nanáší prach na soukolí života
už jedu, už se to blíží
na cestě jsou místa ticha
a poznají se díky obrazům

viděl jsem sebe procházet se na louce
na místě setkání
stánky rytmu lákaly šamany
promlouvaly hudbou
procházím se dál
vidím zářící bytost, jak prochází
jak mne míjí
zastavuju ji
hledím ji do očí
mluvíme, ale není to třeba
byl to anděl toho místa
viděl jsem černotu lidí
a on ji též vnímal, byl světlem
rozhlédl jsem se po okolí
všude byla nějaká zářivá bytost
vznáším se, celé to místo bylo břichem ženy
která se připravovala
v porodních bolestech jsem viděl její život
černá matka
pohlédl jsem ji do očí
...její jiskřící oči
... mě uhranuly
v tichu vnímala nový život
temná matka

procitám opět na cestě
na místo setkání, plné lidí
obyčejných lidí, kteří se setkávají
mluví, mlčí, tančí
dokonce i anděl přišel, ten který mě od cesty čekal
nakonec i já cítil stahy matky
které mě pustily až pár dní poté
ty její oči
jiskřící oči...
byly tam
měl je každý, kdo tam byl