Lentilce

Něco jako barva MM
něco jako žlutá L
už je tady měsíc květen
nocí dvacet, jeden den.

Pondělí kdy tančí Blondie
poznám radost tváře její
svátek není žádnej stres
jak krásně je dnes.

Voní vůní taní cukru
skýtá barvu karamelu
na odlescích vlasů svých
slyší jenom jarní smích.

Den kdy tančí s Blondie
uzří spřepy v její hrudi
složí srdce z kusů skla
tajemných jak zrcadla

Jejcih oči zaslepeny
mají co je ze tmy vzbudí
a ztratí co už neudrží.

Jedinečná Monos
starořecký patos
jediná a osamnělá
už však není sama

Rádkyně Monere
radí upřímně
cítí se vznešeně
podobně latině

hoří vzletně
Fénická bohyně.