Kdysi dávno v tomto momentě

Kdysi dávno v tomto momentě
Nechovali jsme se zrovna rozumně.
Samí kámoši z předměstí,
Z toho nic dobrého nevěstí.

Samé láhve napůl vypité
a černý kouř z cigaret.
Tak to nám jde nejlépe,
Chodíme pořád tam a zpět.

Když tě život vrhne do nebezpečí světa,
Hledáš si kámoše, kde se jen dá.
Je ti jedno, co to vše bude stát,
A hned přestáváš se znát.

Svět jistoty vystřídals za život v ulicích,
Máš jen pár přátel a nic víc.
Touláš se touláš s flaškou po nocích
A teď sníš, že ti jde ďábel vstříc.