Proč?

Ta tma člověka poutá
a jednoho dne pohltí.
Proč bereme si tak velká sousta,
když nás dusí, ale nesytí.
Proč sami kopeme si hroby
a blízcí jsou naší lopatou?
Proč je tolik zloby,
navždy skryté za plentou?
Proč ta bolest zvláštní
nás tolik motivuje?
Až stane se vášní,
kámen místo srdce bije.
Tělo se rozpadá,
když není duše,
má slza na zem dopadá,
skrytě, diskrétně a hlavně tiše.