Čas sténá v tichu půlnočním

Pohled mi stéká z parapetu
jak kapka co v duši pálí
když padaj mrtvý písmena
Na stole hrnek od kafe
spíš připomíná meltu
poztrácel chuť i vůni
Slova se zadrhla

Jak chameleon prohříváš svou duši
na zbytcích z mojí vyjedené duše
Růže už nevoní, má lásko

Čas sténá v tichu půlnočním
a chléb z minulého týdne
pokryla nechuť
Semafor venku oranžově bliká
asi už prošel čas

A rozinka z kynutého těsta

dopadla na podlahu