UPŘÍMNOST

Tedy přeci… přeci jen Já.
Zodpovězená otázka, každého z nás.
Duše zahalena do roucha strachu.
Nechci… přeci jen… co když?

Ano tedy teď, kolotoč myšlenek
biograf života, jak jen se mi nechce…
Klid a mír hojí duši neodvratným.
Jiskra života… na prahu věčnosti.

Plamen života vyhasl, ukončil svou práci.
Moje vlastní věčnost, můj pátý rozměr.
Jiskra v duši sílí ve jménu darovaného,
nebo je nocí a přáním… již nikdy..

Ano.. již rozumím…