O životě

V životě jsem zažil dost,
ohlodán byl až na kost,
v životě jsem zažil dosti,
ohlodán do morku kosti.

V životě jsem zažil hodně,
plazil jsem se slabý po dně,
v životě jsem zažil brzy,
bezmoc, lítost, bolest, slzy.

Poznal život z druhé strany,
slyšel zvonit života hrany,
prožil bolest, smutek, žal,
přesto já jdu pořád dál.

Slzy kanou, krev se pění,
štěstí ve mně dávno není,
lítost vztek a prázdný sál,
život mi hodně síly vzal.

Svět se ke mně točí zády,
zasahuje rány zrady,
ve zmaru ztrácím jistotu,
ubývá sil k životu.

Padám stále, vstávám ztěží,
těžké pády, o to běží,
v životě nic není fér,
takže bojuj, ber jak ber.

Naštvání mé nezná mezí,
o životě mám mnoho tezí,
nepočítám zlé a smutné,
co ty dobré? Nejsou nutné.

Chce se mi řvát z plna hrdla,
žluč ve mě už dlouho tvrdla,
vím co je zmar, bída, nouze,
světu chci říct jen a pouze.

Já nepadnu na záda lehce,
končit se mi tady nechce,
pohár zmaru polknu celý,
rychleji, než byste chtěli.

Prožiji si život v bouři,
vstanu zas po každé hoři,
proti všemu svedu boj,
půjdu dále po vstrečnoj.