život naruby

vysypu na stůl vázu letitou
vysypu vzpomínky nastřádané
i já byl mlád já vrstvil
potajmu věci zakázané

od shora blízká minulost
pár smluv pár výpovědí
bankovek které znaly zimu
co můj syn jednou zdědí

zmuchlaný lístek z koncertu
poslední důkaz z vystoupení
společné sólo na bicí
ten machr s námi už ti není

tady je soudní rozhodnutí
bez auta na šest měsíců
to umí pivo v řidičově krvi
a hecování šlechticů

a stránka z novin přeložená
v nich fotka oči planoucí
a velké díky od paní co žije
já poznal jsem jí tonoucí

a jak se nořím .. pírko ptačí
má první láska jak se mračí
ten smutný rozchod
když z ulic mizel dlouhý stín

a další papír ..odvolání
zkuste mě přijmout na vzdělání
budu se trápit v lavici co tlačí
rodičům lhát že na výuku stačím

a pod tím na pijáku
plnicím perem slibů pár
jednou si vezmu tu z druhé řady
osm let života v očích žár

a dole první projev psaný
zleva je inkoust rozmazaný
své jméno od shora až dolu
už jsem se těšil poznat školu

kdo to sem dal mé první vlasy
smotaný pramen byl mi rok
to mámy úsměv ještě hladil
a já se učil první krok


a pak už nevím velké prázdno
ještě mi život nebyl přán
neměl jsem žízeň neřval v noci
tehdá já byl jen plánován