Pupnek

Rudá červeň září za dne,

a má krása s ním rychle vadne.

Našel jsi velmi viditelné místo,

a já se teď vztekám,

že na mém xichtu nebude snad nikdy čisto..

Když prsty svými pokouším se jej sprovodit ze světa marně,

beru si kapesník a jehlu..

A když ani potom neopouští mou tvář, cítím že jsem na dně..

Velikou hrůzu mám,

když vchodové dveře otvírám..

Teď celé město uzří ten hnus na mé tváři..

Jak si tam bolák bolácká v klídku a červeně září..