Zhrzená žena

Zhrzená žena,
všemi zneuctěná,
jest bez špetky hrdosti,
mučí ji slzy ve chvilkách slabosti.
Co je štěstí snad zapomněla,
už nad své síly bojovala,
teď vzdává se vůči životu,
avšak netoužila nikdy utéct.
Zhrzená žena,
všemi zneuctěná,
od faráře po svého syna,
nic nebyla její vina.
Je stařena jménem Mařena,
už touží mít jen nové zuby,
sem tam kuš špeku do huby.
Zestárla!
Všechny sny a naděje vyhasly
jako její jiskra v očích.
snaží se šít,vytírat,
hostům z talířů užírat,
do minulosti se nedívat
ani koutkem oka podívat se za sebe.
Má jen přežití?
Jednou však zvítězí
a do krajin snů poletí.
Navždy bez hadru a vrásek.