blíží

sfouknu svůj neurčitý počet svíček
pak v duchu přání smělé
pohled tajemný
a to je celé
oslava končí
jen číslo změním
trochu se chvěju
je to třením
těch zemských desek ve mě
co o sebe jen jemně
se celá staletí
nečekaně
podsouvají
už netvrdím
že mi vlasy vlají
je podzim
spíš opadají
a drobné otřesy
já snáším s chladným klidem
smířen s dravým lidem
a tak stranou stojím
snad se bojím
že jak můj pohled jednou uhne
už nenajde si
kontakt ztratí
a co velká voda vzala
sotva vrátí

je to jen číslo co se změní
a ač se to říká
důkaz schází
ona totiž s věkem
moudrost nepřichází

pozval bych všechny do klubu
však před ním hejno holubů
a těch já se trošku od malička
snad že mě klovnou do malíčka
bojím
tak jen stojím
čekám
jestli je někdo nevyplaší
snad bezdomovec co tu straší
nebo jen hodný pes
co štěkotem
svým hravým hlasem
co rád se honí za ocasem
hejno rozpráší