Crossing

Jsem hrob, zející prázdnotou.
Zdravím, biskupe, i lesní podušku, když se bráníš.
Chci se umýt, smýt kořeny samy.
Nejdu na mejdan, jdu pro očistu bez botou.

K ničemu nejsem, starat se nad tím nemá cenu.
Zaprodal jsi mě za trochu stenu,
ale i ty jednou budeš nosit XXL plenu.
Zradil jsi svoji vlastní ženu.

Vyšperkuji tě po kousku a učešu ti vlasy.
Zaopatřím "svou" rodinu,
zmizím na věčnou hodinu.
Ti, jež už šli touto stezkou, došli spásy.

Mlč, pracuj a pluj,
už se modlí jiní,
život od 37 je jen tvůj.
stane se, co si přeješ, Ini.

Nechali tě vykrvácet,
krví je tedy označím,
a až se jednou budeš vracet,
povleču je kamením, bodláčím.

Uniknout trestu stihnout nestačí,
ti, co by stále chtěli vládnout světu.
Pak vzpomeň na tuto nedopsanou větu:
jen 1 z tisíců se uchem jehly protlačí,
"IBA TEN, KOMU HOSPODIN NÁŠ PREPÁČI."