Balada

Když se venku ochladí,
setmí a stíny z pozadí
přiblíží se, nejsou tiší
hladina napětí se zvýší.

Přichází tmavá noc
a pro ně není moc
špatné když se potají
nebezpečné hře oddají.

Dobrovolně s chtíčem, chutí
jdou začnou uvloní pnutí
dopřejou tělu ještě míň
než jedno špatné rozhodnutí.

Pouliční lampy září,
ulicí kráčí vlastní lháři
s chybami a zradou v duši
co ústa, jizvy, rty jim suší.

Vyprahlá těla pak dostanou napít,
když se ráno slunce rozhodne vrátit.
V té době pak stíny otevřou oči,
své kroky v ústraní nesměle stočí.

Tohle byla balada i z tvého města
všude jsou lidi ze stejnýho těsta.