že prý je závist touha skrytá
chtít mít
co osud nenaskýtá
co druzí mají
sobě tají
že prý je touha v příbuzenském svazku
se závistí
na opasku
a možná roky do oblázku
pravdu proud řeky hladí
komu to vadí
že se nemá
nevážit svého bohatství
a proto v zášti
mít míň
že se trestá
utrácí čas svůj
spřádá lsti
někdy má někdo víc než jiní
ti v skrytu dírek klíčových
dumají kují plány živí
jak převézt obsah do zdí svých
vyplenit spižírny zasloužené
dopřát svým nitrům rozkoše
že slzám cestu
hladkou stezku
budují neví při troše
štěstí co ještě při nich stojí
ochranou rukou kyne svět
snad jim to dojde
než je setnou
snad se zas k dobru vrátí zpět