Život

ŽIVOT

Žijeme jen pro pár okamžiků ve kterých cítíme štěstí,
za ně platíme – nedokážeme se vymanit ze smutečních kleští.

City – v dnešní době přepych o který téměř nikdo nestojí,
ti kdož je nemají mohou být rádi – nic je nebolí.

Srdce jež se zlomí – dohromady nejde dát,
láska je krásná, ale bojíš se již o ni stát.

Samota nebolí, ale sužuje,
prázdná touha obzory nám zužuje.

Ponechat si hezké vzpomínky? Vždyť ony drásají nejvíce,
nemůžeme čas vrátit – obout si minulosti střevíce.

Poslední noc s osobou, kterou miluješ,
a pak konec – snům se vzdaluješ.

Závěrečný polibek – již nikdy více,
po té pouze slzy chladí tvé líce.

Jak obtížné bývá naději v lepší časy si udržet,
stejně jako v určitých chvílich slzu v oku zadržet.

Hrát divadlo – smutek skrývat,
falešný úsměv často na rtech mívat.

Těžké je číst v knize života – nevíme co nás čeká,
srazit na kolena dokáže i jediná věta.

Všichni toužíme po zdraví, štěstí a lásce,
avšak i když je máme netušíme na jak krátce.