NEJISTOTA jediná naše JISTOTA

Lány plné květů máků
rudé jak výložky esenbáků
Zítra plných makovic
Co tam ještě zbude
po nájezdu pytláků
Víme přesně – nic

Žijeme snad jakoby
ve světě zcela jiném
Postih stále více
kulhá za zločinem
Nezávislí soudci
mnou si ruce i hlavu
Požadují stále více
za věci té „nápravu“

Ti pochybného mravu
nezaslouží si snad
ani vězeňskou stravu
A jak to dopadlo?
Nabízí se říkadlo

Jsme to bezmocné děcko
co mělo a zase nemá nic
Chce spravedlnost a pravdu
Je to málo - ale hned všecko

Žít jen v lásce – teď i bez hranic