Dekadence mládí

Za mladým úsměvem klíčí beznaděj,
cesty jsou bez cíle
jako ty pitky,
které dnes netěší.

Naopak.
Vyvrhávají nešťastnost
s hlubokými kořeny
z kyselé černozemě.

Nestačili jsme se rozkoukat
a už jsme vše zavrhli.
Pláčeme nad vlastními hroby,
které jsme si vykopali
krátce po narození.

*

Čas.
Najednou letí.
Bez příkras.
Jen dávná minulost
se najednou
líbezně rozvoněla
pod tíhou dnešků.

*

V pošmourné čekárně.
Objeví se černá sestra:
„Smrt ještě neordinuje.“
„Ne?“ vzlykneš s nejistou úlevou
„Přijďte jindy“zlobí se sestra,
Ale ty nehnutě sedíš a čekáš dál.