až dolů

až dolů

Anotace: Ten smrk na zahrade je moc vysokej..

Neumím vysvětlit pocity když z poslední větve
já i ty
se dolů k zemi volným pádem
snad jen že za ruce se držíme a tušíme co nesmíme
s ledovým klidem
jak se pevná půda blíží jakoby čas se náhle zpomalil
a dovolil
nám ještě jeden den
bez nároku
jen aby splnil sen a dopřál
co možná všichni vědí
chtějí
jen slovům zvuk dát neumějí
letíme a kolem nás se šišky smějí
zem se blíží
v posledním nadechnutí
ohlédnutí
smím žít
a o laskavost k procitnutí
nežádám
jsem rád že mám
že jsem tě měl
snad zúročit to neuměl
ale pokud budu
nedopustím
abych zapomněl

poslední větev pohladí nám záda
tvrdá zem vítá
je ráda
že jednou jsme z ní vzešli
že nás nutí
v touze po splynutí
Autor poeta, 04.08.2012
Přečteno 340x
Tipy 3
Poslední tipující: Avola, Zamilovaná do nezamilované doby
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel