Divadlo

DIVADLO

Na rty nasaď úsměv – divadlo hraj,
hercem na plný úvazek v tu chvíli se staň.

Kdo ví kolik herců proudí davem - co je trápí,
prožívají své smutky, úzkosti i ztráty.

Životní divadlo – v němž máme svou roli,
zarmoucení klauni skrývájí co v duši je bolí.

Každé ráno namaluj si masku – setři slzy,
těm kdož ti ublížili nedej najevo jak moc tě to mrzí.

Vzchop se – nikdo není zvědavý na tvé smutné oči,
vždyť celý svět je velkou komedií – dokola se točí.

Sám se sebou bojuj,
přemůžeš se – tak vzdoruj.

Pláč úsměvem překrývej,
funguj – nějak přežívej.

Den však skončí – noc nastane,
masku smíš odložit – potřebná být přestane.

Čeká tě postel prázdná – objetí samoty,
ráno probudí tě polibkem pocit nicoty.

Seber sílu – broď se tou šedí stereotypních dnů.
a utěšuj se, alespoň vidinou noci – krásných snů.