Pse

Jak věrný pes, čekáš na odměnu,
oči ti září, a tělo se chvěje,
klaníš se leskům diadému,
rád vyplníš všechno, co mocný si přeje.

Popliveš pro něj vlastní víru,
pomočíš klidně hrob své matky,
pomíjíš puch a zmar a šmíru,
jen abys prošel, byť psími, vrátky.

Jsi hlupák, jenž pro ně koří slabé,
myslíc, že stoupá na výsluní,
za kostí se skrz těla hrabe,
jsi tím, kdo se takhle chovat umí.

Počítáš tiše, jako orloj,
dny, jimiž sloužíš beze vzdoru,
Stal jsi se stvůrou, pro ně, pro boj…
Zbaven své duše… s vůlí strojů.

Jak věrný pes se k zemi shýbáš,
nevíš, jak se psy zacházejí?
Nešťastnou bránu otevíráš,
oni tě nikdy nezahřejí.