Tělo chlapce,
cítí mládí.
Duše starce,
nedovádí.
Skleněné dveře,
v cestě stojí.
Na zámek zavře,
světe dvojí.
Vidíš a ruka se zvedá,
cite ztracený.
Proč uchopit se nedá,
ve věčném míjení.
Kde jsi bouřlivé obětí,
prostoto! Lehkosti!
Však utekly staletí,
nebo jen rok starostí?
Nehybné nohy,
vůle!
Vzpomínek okovy,
navždy k mé smůle.
Tělo chlapce,
mysl mne nešetří.
Duše starce,
je mi jen dvacet tři.