Do Říma!
Jsem to zase já
Už to neudržím
Vztek mi proplouvá mezi prsty
Nežárli
Není to zdravé
Zabíjíš
Nás
Já mám důvod žárlit!
To tys chtěl jinou...
Rány na duši způsobené
Ranami na duši
Omlouvám se
Převelice
A žehli
Zrada je cítit všude
Já už nechci
Na to myslet, ani ty už nechceš
Je to přece pryč
Tak "chuj s tym"
Už tě to unavuje
Už tě to nebaví
Furt poslouchat ty žárlivé kecy
Koho by to taky b- Nesnáším ji
Nesnáším svoji hlavu
Uměla jsem ji vypnout
Nasměrovat, jenže
Teď už to neumím, něco
Je jinak, cítím, že
Už to neudržím
Huba nevymáchaná
Hlava děravá
Srdce děravé
Duše děravá
Bolest jak šlak
Dušené vzlyky míchané
S výkřiky
Bolí to
A jak
Nervy děravé
Já bych řvala
Já bych tak řvala
Po tobě, po
Ní, po
Sobě, po
Všech
Celý svět by utíkal
Aby si zachránil uši
Jenže ne
Tak silný můj hlas není
Nejsi ty
Tak náhodou
S ní
?
Myšlenky víří
Myšlenky děsí
Vypadněte, vy svině!
Nejde to
Promiň
Bude dost
Trpělivosti
Pohář přeteče
Ty mi utečeš
Utečeš
K ní
?
Miluju tě
Já tě taky
Moje zlato
Lásko moje
Mám tě ráda
Já tě (přece) taky
Koloušku, tak proč?
No nic...
Aspoň je můj život zajímavější
ten tok myšlenek a obrazů mi ruší ta velká písmena na každém řádku - nutí mě číst sekaně
a co že se romanopiska pustila do básniček? :o)
13.09.2012 10:23:46 | hanele m.
Víš, hrozně mě zaujalo, jak CCGREE píše, tak jsem chtěla zkusit něco podobného, a zjistila jsem, že mám téma, na kterém to můžu vyzkoušet.
13.09.2012 14:02:28 | Tulačka