Ve sněhovém zákopu
s odvahou hrdinů
vracím se ve vzpomínkách
do dětských dnů.
Snad vzdal jsem se brzy
bílou vlajku hrdě nes
vábivými sliby dospělosti
nechal jsem se svést.
Ale dospělost lhala
dětství odnesla
mě si nechala
pak se jen smála.
Teď tu jsem
sám a zmatený
teď tu jsem
šťěstím ztrápený.