první dotyk zimy

Přistihl mě letošní první sníh uvězněného za žaluziemi
Chlad ve mně, v nitru, asi podzim a nebo chandra ze zimy
Neslaný, nehřejivý dotek otazníků v unavený hlavě bez kocoviny
Zbytečnost tajících krystalů na vlhkých sídlištních chodnících
Bez chodců, bez stínů, bez barev
a já s touhou po silným voňavým svařáku s rumem
občas uzraje čas na to být sám se sebou….
Na cestě… v horách… v klíně přírody
… ale ne dnes
Za okny válčí vločky s kapkami za doprovodu nepřejícího větru
A já ve starým svetru hledím do marastu … sám..
Ve španělce jen 4 struny… a neladí…
pod stolem láhev od chardonnay.. .. bez korku, bez obsahu…
bez obsahu jako dnešní probuzení… jako dnešní nechutenství a zahálka…
kde jsi květinko? Kdy mě vykoupíš ?
monotónní bubenický koncert na parapetu mě neuklidňuje…
raděj jít zmoknout s vínem na toulce do říčanských lesů…
pohory, vývrtka a tlející listí…