Z padaného listí

Komíny střetly se s houfem listí,
z posledních nejvěrnějších synů,
kam nářek z jejich úst nedoléhá,
bolestivá místa několika světů,
věříš v útěchu na hrobech předků,
svých jmen jenž už nikdy nepoužiješ,
ty, lháři slovům a vět básníkům,
kteří vidí, vidí tento zkažený svět,
bez zábran a šedých závějí slz.

Na podpatcích snaží se kráčet,
zamrzlou krajinou z padaného listí.