Barokní andílek

Přinesl mi knihu

a korunu z trnů,

prý, že chtěl by vědět,

jak svůj život shrnu.

 

Naivně se tvářil,

čekal velká slova,

já ho nechtěl zklamat,

skutečnost jsem "schoval".

 

Vyprávěl jsem příběh

o svých činech kdysi...

Netušil, že slyší

zpověď staré krysy.

 

Nakonec mi řekl,

po poslední větě,

"Díky Vám teď, pane,

dál chci bloumat světem."

 

Oklamáním chlapce

oklamal jsem sebe,

že jsem snad žil, abych

jednou spatřil nebe.