bývala jsem chtěna
jako žena
symbol neřesti
vždy květinami zasypána
znala jsem věci budoucí
pohyby žádoucí
a taje hrudní
já své ráda odkrývala
a cestou kolem vyšších kruhů
často pro chemickou vzpruhu
do míst světel
kde vaří tajemství
možná jsem překročila hranici
dala se citovou vánicí
a teď v mrazu skleslá
kráčím závějí
sama po kolena v nicotě
bývalá hvězda podzimního nebe
teď s listím opadám
na chladnou zem
vedle tebe
Tak tuším znalkyni života
co měla chut a apetence
nesledovala jen jak život vůkol klokotá
holdovala něze mužská, dobrého likéru sklence.
Blahopřeji, já věru blahopřeji
též bych rád vyšel ve stejné šlépěji
16.11.2012 22:46:04 | kudlankaW
Ve šlépějích ženy
té, jejíž mravy nezkaženy
jen touha stále vpřed ji velí
vrhat se mužům do postelí
v naději
že jednou , raději než nízké pudy
podlehne rozhovoru, ne však z nudy
o věcech budoucích a krásných
17.11.2012 22:23:48 | poetka
hm tak tedy vážná známost
preference jsou mimo puzení
tak tedy prosím, měj s námi lehkou shovívavost
a mávni rukou nad tím, že jsme nabuzení
17.11.2012 23:59:32 | kudlankaW