Sociální trápení

Pohlcen temnotou i mrazem
na dno zimního večera sražen
stalo se to tak nečekaně, jsem blázen
padl jsem se svou jizvou na zem

lidé mi přestali házet mince
a dělat už ze mě svého prince
skončil jsem zas na ulici
nechal se chytit na udici

ptám se proto kam takhle přijdu
bez přátel, bez mé milé krysy
stále však v ruce svoji bílou křídu
jak to bývalo za časů kdysi