Ozvěna

Sebevrahovo písmo je vždy jiné
Labilní je jeho svět
Jeho chůze je nejistá
Někdo by si myslel, že má v žíle

Je jen vyděšený?
Nebo jen děsí lidi kolem…
Pes, který štěká nekouše
Vlastně by mouše neublížil.

Nemá cenu se ptát jaký má motiv
Co zlomilo ho naposled
A kolik peněz má v kapse
Takových denně sklízelo posměch
Nebo pláč
On neví co je zač

Rýsuje časové přímky
V zrcadle svůj odraz nevidí
Nevnímá slova, nevnímá lidi
Každý den naposledy tahá z dýmky
Každý večer se loučí se svou ženou

Ptám se ho - jak mohl být tak slabý?
(Když chodím k jeho hrobu)
Jak mohl zapomenout ?
Jak krátce zde byl a jak dlouho ještě váhal?

Viděl jen čísla a grafy
Kolik lidí ho zklamalo a kolik minut mu zbývalo
A Kde končí jeho čísla?
Kolik ON zklamal lidí?
Jeho zklamání je mou nekonečnou ozvěnou