hovězí chtíče

někdy se budím ze spaní

ten hlad mě trhá

děsné scény

stěží se ovládnu

 musím řvát

zas vidět tu hladinu

z níž horké páry vzhůru líně

i kusy masa jdou se rvát

o možnost spatřit světlo denní

a každý den se to mění

vzpomínka tak živá

mě vábí

 láká

musím jít

zas prsty své v ní ponořit

a pokochat se

vnímat tvary

jemně válet podél rtů

ty čtverce

nejkrásnější dary

ty z mých snů

a hltat sousta

trhat kusy

pozvolna ke dnu

dravě jít

a pít až prázdný kráter zbyde

pak stranou

odsunout mi přijde

tak nějak fér

vůči obsahu

pak spokojeně když se zasním

své oči zavřu

nechám plout

myšlenky

představy

 naplněné touhou

nestihla vychladnout

tep se mi zrychlí

 rozšíří zorničky

náhle tě vidím na malé kostičky

jak krájíš brambory

do tvého vývaru

s tou láskou

 péčí

postaru

co chutí zlepší den