Pořád stejný příběh

 

 

Co počít se světem

co se svým obětem

nedívá do očí

když na ně útočí

zákeřně zezadu

 

vyhnout se výpadu

nemůžeš, Hamlete

království prokleté

shnilé až na kosti

 

co je vám, jasnosti?

to vaše svědomí…

dnes těžko ohromí

sbalte je do hrobu

někdejší ozdobu

vzal čert a novověk

 

to by se jeden lek

vašeho výrazu

pár loktů obvazu

a jste zas na nohou

 

za modrou oblohou

bouře se začíná

prohnilá otčina

vám kyne na cestu

 

pozdravte nevěstu

jen žádná dramata

cesta je zavátá

nic nelze odestát

ne člověk… Lid je stát!