364. Přemlouvání srdce
364. Přemlouvání srdce
Anotace: ...někdy srdce svádí k nesmyslným činům...
Sbírka: Potkala mě bez pozdravu
Housata plují po jezeru
a tvůj altán
postrádá ten dřevěný globus
Bílá podlaha
vykazuje
šlápoty hříchů
se svým vlastním srdcem bloudíš
tak jako s miminkem v řetězech
neposlouchá
a to je pech
(svalová hmota hloupá)
chobotnice kalných pocitů
přemlouvá rozum lahví vína
my jsme přátelé
úsměv na čele
zlomený nos
opřen o autobus naděje
(vždyť prý se dnes nic neděje)
A tlustá dáma s květinou ve vlasech
zazpívá hvězdné a láskyplné blues
je to řev z očí do očí
(tak snad se srdce otočí)
od nevyžehlených košil
kde i jen koberec
plave si na vodě.
Autor Robin Marnolli, 03.01.2013
Přečteno 660x
Tipy 12
Poslední tipující: enigman, Anjesis, Jiná, Hančí, Květka Š., Avola, zamotán v nedospělosti, Romana Šamanka Ladyloba
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk