235. Proslov k neslyšícím
235. Proslov k neslyšícím
Dlaně pokryté prachem radosti
oči moudrost rozjasní
tváře sledují gesta letící
uši ticho naplnilo.
Sám proti tolika
přesto všichni přátelé
černý drát v minutách uniká
myšlenka dolétá
do jejich srdcí
Autor Robin Marnolli, 10.01.2013
Přečteno 403x
Tipy 10
Poslední tipující: Jiná, Sarah, kudlankaW, Joe Vai, Romana Šamanka Ladyloba, poeta, Avola
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Je dobré, když báseň vede k zamyšlení... Musím říci, že si nedovedu představit život neslyšícího.
18.01.2013 16:49:39 | Inna M.
první sloken supr, výstižná.. v té 2. jsem se malinko nevyznával..
10.01.2013 18:36:08 | poeta
ani se ti nedivím, ale význam si u této nechám pro sebe...a nebo teda...3 verš mluví o vyměřeném čase (alespoň něco)
10.01.2013 18:40:28 | Robin Marnolli