Kluk z plakátu

viděla jsem tě na zdi…

papírového prince
kluka z plakátu
v obyčejných riflích
a vlněném kabátu
s veselýma očima

usmál ses na mě…

hned byla jsem tvou
první, jedinou a pravou
šeptal jsi mi do ucha
když uličkou tmavou
kráčela jsem za štěstím

*

byl jsi pro mě jediný…

měla jsem to vědět
že láska netrvá věčně
krásní kluci z plakátu
nadbíhají každé slečně
která projde kolem

zbyly oči pro pláč…

zlomená křídla
domů cesta chladná, tmavá
nešťastné konce
a lidé jen dokola říkají
neplač, to se někdy stává