Tvář.

Oči prý okno do duše jsou,
pak tvář musí jejím obrazem být,
nemůže ale na dlouho duše špatná,
se za milou tvář a úsměv skrýt.

Tvář milou a úsměv lichotivý,
duše špatná nebude dlouho nosit,
v tvých očích upřimných
jako maska a škleb se ti budou jevit.

Pak ani vráska na tváři dobré duše,
nemůže být vadou na kráse,
krása ta poznat se nechá
u té duše dobré i po hlase.

Po hlase kterým se bude smát,
v něm každý jistě pozná,
že sešel se s člověkem
který má život a lidi rád.